Po sezoně u juniorů se nyní přesouváš k mužskému týmu. Co tě na této nové roli nejvíce láká?

Popravdě mě na nové roli nejvíce láká možnost pracovat v trenérském týmu, který je u našeho áčka momentálně velmi široký a odborně pestrý. Několik trenérů se věnuje silové přípravě, atletickým tréninkům nebo návratu hráčů po zranění, zatímco Bína s Husínem mají na starosti především florbalovou část. Právě na spolupráci s nimi se těším asi nejvíce. Oba mají za sebou spoustu zkušeností a od každého z nich se mohu v mnoha věcech inspirovat – nejen v trenérské práci a pohledu na florbal, ale také v tom, jak vystupují, komunikují s lidmi a přistupují k životu mimo hřiště. Věřím, že mi spolupráce s nimi může hodně dát nejen jako trenérovi, ale i po lidské stránce.

Zároveň mě láká práce s hráči, kteří v týmu jsou. S většinou z nich jsem odehrál velkou část své florbalové kariéry, velmi dobře je znám a máme za sebou spoustu společných zážitků. Pro mě i pro kluky proto bude důležité přijmout, že moje role v týmu je teď úplně jiná. Najednou musím některé situace vnímat z jiné perspektivy, nést větší odpovědnost a v určitých chvílích oddělit osobní vztahy od trenérských rozhodnutí.

Během prvních dvou měsíců ale tenhle přechod zatím probíhá poměrně přirozeně a bez větších problémů. Kluci mou novou roli respektují a já se v ní postupně učím fungovat. Samozřejmě až samotná sezona a náročnější situace ukážou, jak dobře jsme to všichni zvládli.

---

Budeš mít na starosti především skills tréninky. Co si pod tím mohou hráči a fanoušci konkrétně představit?

Skills tréninky jsou zaměřené především na individuální dovednosti jednotlivých hráčů. Aby mohl tým na hřišti předvádět kvalitní a efektivní hru, musí mít každý hráč dostatečně rozvinuté individuální dovednosti. Právě na nich chceme během těchto tréninků systematicky pracovat.

Cílem je rozvíjet jak slabší, tak silné stránky jednotlivých hráčů a posouvat jejich individuální úroveň tak, aby se následně mohla zlepšovat i naše týmová hra. Nejde přitom pouze o opakování jednotlivých činností. Snažíme se hledat konkrétní detaily, které mohou provedení dané dovednosti zpřesnit, zrychlit nebo celkově zefektivnit. Často rozhodují zdánlivé maličkosti – postavení těla, práce nohou, místo, kde hráč drží florbalku, jak moc má přiklopenou čepel, a mnoho dalších detailů.

Velkou součástí této práce je také videorozbor. Snažíme se mít z každého tréninku video, které následně zpracovávám. Jednotlivým hráčům vybírám několik provedení konkrétní dovednosti, sestříhám je a doplním komentářem. Hráč tak může přesně vidět, co už provádí dobře, kde má rezervy a na jakou část pohybu nebo techniky by se měl při dalším tréninku zaměřit.

Smyslem je, aby hráč pouze neslyšel, co má změnit, ale aby tomu také skutečně porozuměl a dokázal si správné provedení spojit s vlastním pohybem. Práce na individuálních dovednostech proto nekončí odchodem z haly, ale pokračuje i následným rozborem a zpětnou vazbou.

---

Na jaké individuální dovednosti se během letní přípravy nejvíce zaměřujete?

Během letní přípravy máme celkem tři skills tréninky týdně. Hráči jsou rozděleni do dvou skupin, které jsme sestavili především podle jejich postů, herního stylu a situací, do kterých se během zápasů nejčastěji dostávají. Cílem je, aby jednotlivé skupiny nepracovaly pouze na obecných dovednostech, ale hlavně na těch činnostech, které mohou hráči reálně využít ve své hře.

Jedna skupina se během letní přípravy zaměřuje především na zakončení z první z různých vzdáleností a pozic. Nejde přitom jen o samotnou střelu, ale také o správné načasování, postavení těla, práci nohou, přípravu florbalky a schopnost rychle reagovat na kvalitu přihrávky. Právě zakončení z první často rozhoduje v situacích, kdy hráč nemá čas míček zpracovávat a musí zakončit co nejrychleji.

Druhá skupina pracuje zejména na zakončení z větší vzdálenosti. U něj se soustředíme na razanci, přesnost a rychlost provedení, ale také na to, aby hráč dokázal vystřelit z různých postavení a nebyl předvídatelný. Důležité je rovněž umět zakončit i ve chvíli, kdy hráč není v úplně ideální pozici nebo má jen velmi málo času na přípravu střely.

Třetí skills trénink je společný pro celý tým a zaměřujeme se při něm na přihrávky a zakončení ze vzduchu. To jsou dovednosti, které jsou v dnešním florbalu stále důležitější a mohou hráčům pomoci řešit situace, kdy není možné hrát míček klasicky po zemi. I tady pracujeme na jednotlivých detailech, například na načasování kontaktu s míčkem nebo koordinaci pohybu celého těla.

---

Vnímáš u českých hráčů nějaké nejčastější nedostatky v oblasti techniky nebo práce s míčkem?

Z mého pohledu jsou jednou z oblastí, ve kterých máme stále největší prostor ke zlepšení, přihrávky. Především u dlouhých, přesných a zároveň dostatečně prudkých přihrávek jsme podle mě pořád o kus pozadu za hráči ze Švédska nebo Finska.

Nejde přitom jen o to dopravit míček ke spoluhráči. Kvalitní přihrávka musí být správně načasovaná, přesná a dostatečně rychlá, aby spoluhráči umožnila okamžitě pokračovat ve hře. Pokud je přihrávka pomalá, nepřesná nebo směřuje na nevhodné místo, hráč musí míček složitěji zpracovávat a tým tím ztrácí čas i výhodu, kterou si předchozí hrou vytvořil.

U špičkových finských a švédských hráčů je dobře vidět, že dokážou prudkou a přesnou přihrávkou velmi rychle přenášet hru, dostávat soupeře pod tlak a otevírat si další prostory. Právě rychlost a kvalita přihrávek mají velký vliv na tempo celé hry. Proto je to podle mě jedna z individuálních dovedností, na které bychom se měli v českém florbalu dlouhodobě zaměřovat.

Jak důležitá je podle tebe individuální práce hráče mimo klasické týmové tréninky?

Podle mě je individuální práce hráče mimo klasické týmové tréninky nesmírně důležitá. Pokud chce hráč výrazně zlepšit určitou dovednost nebo dokonce změnit způsob jejího provedení, potřebuje velké množství kvalitních opakování. A právě k takovému počtu se během běžného týmového tréninku není možné dostat.

Ideální je, když hráč nejprve přesně ví, jak má daná dovednost vypadat. Měl by znát její klíčové body, rozumět jednotlivým částem provedení a zároveň vědět, v jakých herních situacích ji může využít. Nestačí totiž pouze mechanicky opakovat pohyb. Důležité je, aby hráč chápal, co dělá, proč to dělá a na které detaily se má při nácviku soustředit.

Potom už je rozhodující dostatečný počet správně provedených opakování. Právě pravidelná a kvalitní individuální práce může hráči pomoci dostat danou dovednost na takovou úroveň, aby nad jejím provedením v zápase nemusel přemýšlet. V ideálním případě ji pak dokáže použít automaticky, ve vysoké rychlosti a pod tlakem soupeře.

Týmový trénink je samozřejmě zásadní pro spolupráci, taktiku a řešení herních situací, ale individuální práce dává hráči prostor soustředit se čistě na vlastní rozvoj a na detaily, na které během společného tréninku často není tolik času.

---

Už nyní probíhají pod tvým vedením speciální skills jednotky. Jak zatím hodnotíš přístup a nasazení týmu?

Přístup a nasazení týmu zatím hodnotím velmi pozitivně. Ze začátku jsem měl trochu obavy, jestli kluci vůbec budou mít o takové tréninky zájem a jestli si dokážou do už tak nabitého programu zařadit další jednotky navíc. Skloubit školu, práci, florbal a osobní život totiž není vždy jednoduché ani bez nich.

Naštěstí se našla velká skupina hráčů, kteří si na skills tréninky čas pravidelně udělají a opravdu na nich chtějí pracovat. To mě těší asi nejvíce. Nejde jen o to, že přijdou, ale také o to, jak k tréninku přistupují, poslouchají zpětnou vazbu a snaží se jednotlivé věci přenést do dalšího provedení.

O jejich přístupu podle mě hodně vypovídá i to, že se velká část týmu schází na skills trénincích také během července, kdy mají hráči individuální přípravu a zároveň je to období dovolených. Beru to jako jasný signál, že na sobě chtějí pracovat a že v těchto trénincích sami vidí smysl.

---

Výhodou je, že klub i tým dobře znáš jako dlouholetý hráč a trenér. Pomáhá ti to při přechodu do nové role?

Rozhodně ano. Tím, že klub velmi dobře znám a zároveň lidé v klubu dobře znají mě, byl celý přechod do nové role mnohem jednodušší. Už při prvních debatách o mém možném působení u áčka jsme měli na obou stranách poměrně jasnou představu o tom, co bych měl mít na starosti, co mohu týmu nabídnout a jak by moje role mohla vypadat.

Kdybych přicházel do úplně nového prostředí, určitě by trvalo déle, než bych poznal fungování klubu, trenéry, hráče i vztahy uvnitř týmu. Tady jsem naopak věděl, do čeho jdu, a stejně tak vedení i trenéři věděli, koho do týmu přivádějí. Díky tomu jsme si mohli od začátku otevřeně říct, co od sebe očekáváme, a rychle se shodnout na tom, jak bude moje role u týmu vypadat.

Pomáhá mi také to, že znám klub nejen z pohledu trenéra, ale i jako dlouholetý hráč. Dokážu proto lépe vnímat, jak některé věci mohou působit na hráče, a zároveň rozumím tomu, jaké hodnoty a způsob práce jsou pro náš klub důležité.