Naše bývalá dlouholetá hráčka, dnes aktivní rozhodčí s dobře rozjetou kariérou, má za sebou další cennou zkušenost. Jitka Jedličková se letos dostala na mistrovství světa ve florbale – a to hned v několika rolích. Jako dobrovolnice na tomto turnaji mohla nahlédnout do zákulisí jedné z největších florbalových akcí vůbec a získat zkušenosti z úplně jiné perspektivy.
Jaká byla tvoje konkrétní role v organizačním týmu a jaká byla příprava? Co jsi musela před mistrovstvím absolvovat?
Byla jsem na pozici, která měla na starosti statistiky. Konkrétně jsme zapisovali střídání a vhazování. Příprava na tuto roli probíhala až přímo na místě v Brně během mistrovství světa, kde jsme si ukázali, co a jak se zapisuje.
Před samotným mistrovstvím jsem absolvovala jednu povinnou schůzku pro všechny dobrovolníky. Tam jsme dostávali doplňující informace a učili se orientovat v EOSu, který sloužil jako hlavní komunikační nástroj.
Jak vypadal tvůj den jako dobrovolnice na MS?
Dny se většinou odvíjely od rozpisu směn jednotlivých pozic. Moje pozice měla sraz vždy 15 minut před zápasem a první utkání začínala nejdříve v 10 hodin ráno, takže žádné brzké ranní vstávání se u mě většinou nekonalo ?
V rámci ubytování jsme měli zajištěnou snídani, takže tam můj den začínal. Následovala cesta na halu MHD, kde nám jako jízdenka sloužila akreditace. Na hale jsem měla denně jeden až dva zápasy podle rozpisu, jinak jsme pomáhali například s rozmístěním tleskadel na sedačky. Zároveň jsme ale měli dost volného času, takže jsme se mohli chodit dívat i na ostatní zápasy.
Jídlo během dne jsme měli zajištěné v restauraci u haly, takže to jsme vůbec nemuseli řešit.
Byl během mistrovství nějaký moment, který ti utkvěl v paměti a budeš na něj ráda vzpomínat?
Z mistrovství mám spoustu skvělých zážitků s kamarády z řad dobrovolníků, ale většina z nich asi není úplně veřejně publikovatelná.
Zmínila bych proto moment, který obletěl i sociální sítě – když švýcarská brankářka po finále pomohla na pódium zraněné české kapitánce Míše Kubečkové. Bylo to spontánní a vidět to naživo ve vyprodané Ostravar aréně, navíc s reakcí všech diváků, byl opravdu silný moment.
Doporučila bys dobrovolnictví na podobných akcích i dalším hráčům nebo členům klubu? Co bys jim vzkázala?
Určitě bych to doporučila. Díky dobrovolnictví se můžete dostat na místa, kam se běžný divák nedostane, poznat lidi z jiných částí republiky a hlavně být všemu hodně blízko – zápasům, hráčkám i hráčům.
Kdybys měla popsat celé mistrovství světa jedním slovem nebo větou, jaké by to bylo a proč?
Zážitek.
Na to, že celá akce trvala jen něco málo přes týden, jsme tam toho zažili opravdu hodně.