10_20220114_165339.jpg

Rozhovory: Matěj Rapp a Matěj Švácha na zkušenosti ve švýcarském Unihockey Basel Regio

Junior Matěj Švácha a dorostenec Matěj Rapp na začátku ledna odjeli po domluvě klubů sbírat zkušenosti do Švýcarska, konkrétně do klubu Unihockey Basel Regio, který hraje v mužích druhou nejvyšší švýcarskou ligu. V klubu budou působit až do konce sezóny. Kluci za sebou mají také svůj první zápas a nyní přinášíme ROZHOVOR z jejich prvních dojmů při téhle skvělé zkušenosti.

Jak se zrodilo angažmá v Basileji a jak složité bylo přesvědčit rodiče o vašem kroku?

(MŠ) Ahoj, zdravím všechny své fanoušky. Naše angažmá se zrodilo hrozně rychle, ale zároveň celý proces trval dlouho. Celé to odstartovala zpráva od Bíny (Lukáše Kubince). Jednalo se o vyjádření místního klubu, že hledají 2-4 hráče ročníků 2005/04, kteří by měli zájem oblékat jejich dres od ledna do konce sezóny. S Rappíkem (Matějem Rappem) jsme hned věděli, že je to obrovská příležitost načerpat mnoho florbalových zkušeností a hlavně těch životních. Ještě v ten den jsme odepsali, že do toho jdeme. 

Tohle proběhlo asi ve středu a hned v sobotu jsme měli online schůzku s Patrickem Mendelinem, sportovním manažerem UBR (Unihockey Basel Regio). Tam jsme se prakticky domluvili, že do toho opravdu půjdeme. Další dlouhé týdny jsme řešili „podrobnosti“. Poslední informace jsme ještě obdrželi doslova pár hodin před odjezdem do švýcarské Basileje. Co se týče rodičů, žádný problém zde nenastal. Jistě, měli a pořád mají obavy, ale ví, že je to zajímavá příležitost a maximálně mě v tom podporují, za což jim patří velké díky.

(MR) Ahoj, zdravím všechny. Jak řekl Šváchič (Matěj Švácha), angažmá se zrodilo jako blesk z čistého nebe. Určitě musíme poděkovat Bínovi, který nám vůbec předložil tuhle možnost. Jednání probíhalo hladce. Jediné, čeho jsme se obávali a stále obáváme je stále nekončící pandemie. Švýcarsko měnilo opatření každý týden. Jak pro zdejší florbal, tak pro cestování. Nakonec vše dopadlo relativně dobře. Pro příjezd nám stačilo mít očkování a platný test. I florbal zde běží takřka bez omezení (až na výjimky). Rodiče mi rovnou řekli, že pokud si to zařídím ve škole, že s tím nemají jediný problém. A od začátku jsem tak měl, a stále mám, jejich plnou podporu, čehož si velmi vážím a patří jim mé díky.

Povězte nám o svém týdenním programu, kde bydlíte, jaká místa už jste stihli navštívit apod.?

(MR) Náš týdenní program je nabitý, co se týče florbalu. Máme zde mnoho možností tréninku s U18, U21 a i s místní „akademií“, která trénuje dopoledne. S U18 a U21 jsou to klasické herní tréninky, do kterých zapojují i různé kondiční prvky, jak v průběhu tréninku, tak i například po něm v rámci 15 minutového posilování. Akademie je 2x v týdnu s tím, že je více zaměřena na skills či malé hry. V úterý ovšem můžeme volit z florbalového tréninku nebo kondiční přípravy v místním malém Get Up Gymu.

Takže možnost vytížení je obrovská. Mimo florbal se samozřejmě musíme věnovat i studiu. Oba máme zařízený individuální plán v našich školách v Plzni, takže tady do školy nechodíme a studujeme dálkově, rozvrh si defacto řídíme sami. Dost času zabírá cestování, minimálně mně. Z místa bydlení mi to trvá lehce přes hodinu než se dostanu na palubovku. Takže hlavně když jedu na dopolední i večerní trénink během dne, tak strávím 4 hodiny na cestě. Jinak si nemůžu na bydlení stěžovat. Bydlím v malé vesničce cca 25 minut autem od Basileje jménem Känerkinden. Bydlím u rodiny spoluhráče z U18 a starají se o mě náramně. Vesnička nabízí výhodu klidu a blízkost k přírodě, kdy vám doslova stačí ujít 200 m a jste v přírodě, která tady opravdu vrhá nádherné obrázky. Moc dalších míst jsme zatím neprozkoumali, kromě blízkého okolí bydlení jsme byli jen na prohlídce centra Basileje, která s poznatky od místních nabírá nové obrátky.

(MŠ) Já to mám s bydlením trochu lepší. Bydlím v Gelterkindenu, což je takové městečko asi 20 minut vlakem od Basileje. Na rozdíl od Rappíka mi jezdí přímý spoj, což je pro mě výhoda, obecně ale nejsem na tohle dojíždění moc zvyklý, takže s tím pořád trochu bojuju. Bydlím u švýcarsko-slovenského páru a jsem nadmíru spokojen, určitě jsem si to takhle pohodové nepředstavoval.

Za jaké družstvo budete nastupovat v zápasech, s jakými družstvy trénujete, jak si stojíte v porovnání s konkurencí ostatních hráčů?

(MŠ) Momentálně se soustředíme hlavně na tým v kategorii U18, zde jsou kluci ve složitější situaci než v U21, kde je teď zápasová činnost na pár dní pozastavena, kvůli pandemii. V U18 nás čekají poslední 2 zápasy základní části a pak bude následovat play out, kterému se už nemáme šanci vyhnout. Cíl je jasný, udržet se v nejvyšší soutěži, za každou cenu. V U21 je situace zrcadlově otočená, tým je špici tabulky 2. ligy bez ztráty květinky a chystá se na boje o postup do nejvyšší soutěže. Zápasy U18 jsou jasnou prioritou, pokud zbyde čas a síly, tak je v plánu nastupovat i za U21. Co se týče tréninků, trénujeme primárně s U18, s U21 jen jednou nebo dvakrát týdně.

Otázka, jak si stojíme v porovnání s konkurencí, je pro mne zatím dost složitá. Samozřejmě mám nějaké pocity z tréninků, ale není jich tolik, abych si byl jistý. Myslím, že v U18 patříme k nejlepším. Kluci jsou velmi šikovní, co se týče techniky a střelby, ale ve hře si už nejsou tak jistí v kramflecích. Občas zpanikaří nebo nejsou dostatečně sebevědomí. Z kategorie U21 jsem toho zatím moc neviděl, ale troufnu si říct, že to není zase takový rozdíl od U18, co se týče dovedností a herního myšlení, ale uvidíme.

(MR) Šváchič to řekl celkem přesně. Řekl bych, že jsme na tom herně lépe. Paradoxně máme ale největší problém s jejich bránícím systémem, na který si musíme navyknout, ale cítím, že každý trénink je to lepší a lepší. Dovednostně jsou kluci vybaveni více než dobře, jen to tolik občas nedokážou zužitkovat ve hře. Tým je ovšem kvalitní a podle výsledků jsem to očekával mnohem horší, takže mám radost. S týmem U21 jsme zatím neměli takovou čest, protože mají ještě nějaké karantény a tak podobně, ale velmi se těším na konfrontaci i s nimi.

Jak vás přijali ostatní kluci v týmu?

(MR) Myslím, že kluci nás přijali velmi dobře. Hlavně kluci z U18, kteří v nás asi vidí menší spásu, protože se jim letos opravdu nedaří. Jsou k nám přátelští, snaží se nám se vším pomoci a nebojí se humoru. Ale samozřejmě to není jako v Plzni, kde už jsme skoro jako rodina a s někým se známe klidně i 10 let. Tímto bych zároveň chtěl klukům domů popřát hodně štěstí do závěrečné části sezóny a doufám, že se letos konečně budeme moct radovat z postupu jak mužů do Národní ligy, tak třeba i žen zpět do nejvyšší soutěže.

(MŠ) Souhlasím, někdo je více přátelský, někdo méně. Obecně je to ale kamarádský přístup, který nám vyhovuje a jsme na něj ze Slavie zvyklí. Ještě bych na závěr rád vyřídil klukům z juniorů i mužů, že jim držím palce a sleduju každý zápas přes online. Pomalu se blíží baráž o postup do Národky, takže to budu sledovat a doufám, že chlapi vybojují ten tolik potřebný postup. Díky a čau.

Webovky Unihockey Basel Regio
Instagram klubu