Ahoj Kamčo, na Borech jsi jako doma od roku 2015. Od té doby uběhlo dlouhých 8 let. Pamatuješ si, jaké byly tvoje začátky na Slavii?
Začínala jsem hrát florbal se školním týmem. Poté jsem dostala nabídku do Slavie. Bylo milé, jak mi holky rychle přijaly mezi sebe a společně jsme mohly zažívat hezké florbalové i neflorbalové chvíle.

Jak by jsi sama sebe popsala? Jaký jsi typ hráče/člověka?
Snažím se při hře vždy zachovat klidnou hlavu, i když v některých situacích je to těžké. Spíš bych se zařadila mezi optimistické hráčky, kdy stále věřím, že špatné skóre se dá vždy obrátit. Nikdy nic nevzdávám a to vnímám jako jednu z mých silných stránek.

Na naší sportovní hale se od loňské sezóny nachází několik metrů dlouhý banner. Ty jsi jeho součástí, jaký je to pocit být zvěčněna pod stropem haly?
Když jsem banner poprvé viděla, překvapilo mě to a musím říct, že mi to potěšilo.

Několik let za sebou si udržuješ průměrně 1 bod na zápas. Co se skrývá pod touto parádní statistikou? Jaké je tvé tajemství?
Žádné tajemství neskrývám. Jen se nebojím vystřelit a doufám, že se mi poštěstí a padne to. Samozřejmě to není jen o mně, ale je to zásluha celého týmu.

Florbal tady řešíme pořád, ale řekni nám co děláš ve volném čase?
Ráda si přečtu knihu, zajdu s přáteli na kávu a podnikám výlety na nová místa.

Jaký je tvůj zatím největší florbalový zážitek?
Do největšího zážitku bych moc ráda zařadila turnaj ve Švédsku, kde jsme měly možnost si zahrát proti zahraničním soupeřkám. Samozřejmě skvělé společné zážitky byly také i mimo hřiště.

Sezóna je skoro za dveřmi, jaké jsou tvé florbalové cíle do nadcházející sezóny?
Dotáhnout to se svým týmem co nejdál to jen půjde a v tom nejlepším případě postoupit do Extraligy.

Na co tě můžeme pozvat dobrého?
Na pivo a dobrou kávu.

Kamčo, děkujeme za rozhovor a přejeme štěstí do nadcházející sezóny!